Můj Příběh
Mé jméno je Nicol a během studií na Právnické fakultě jsem utrpěla vážný úraz, v jehož důsledku jsem přišla o zrak. Bylo to náhlé. Nikdo mě na to nepřipravil. Život mě zpomalil. Vrhl mě do ticha a nekonečné tmy. Do světa, kde zmizely tváře milovaných, barvy, tvary, světlo…
Musela jsem se znovu naučit chodit. Dýchat. Dotýkat se. Být. Strávit 5 let po nemocnicích a projít dvaceti náročnými operacemi.
Můj životní příběh však není o ztrátě. Je o přijetí. Jak říct životu ano, i když vnější okolnosti promění život v těžkou zkoušku. Je o nalezení ¨vnitřního světla v té největší temnotě. O radikální změně pohledu zvenku dovnitř. Do nejhlubšího jádra sebe sama. Do pravdivého místa, kde se přetavuje bolest v krásu. A tam jsem našla prostor pro moji tvorbu.
Malba a poezie je pro mě přirozený jazyk, kterým komunikuji od dětství. Zásadní zlom však přišel na mé cestě do Jižní Ameriky, kde jsem se nechala vtáhnout do divokosti života amazonského deštného pralesa a tiché moudrosti majestátných And. Byl to návrat k přírodě, k sobě samé.
Chuť panensky čistého přírodního ráje na zemi se pro mě stal hlavním zdrojem inspirace. Ponořila jsem se do místní moudrosti, šamanismu a práce s posvátnými rostlinami, které mi pomohly otevřít vědomí a dotknout se své podstaty. Zároveň jsem pocítila touhu jako právnička podílet se na ochraně a zachování této neuvěřitelné přírodní krásy, což se stalo díky spolupráci s blízkými přáteli na projektu Bosque Medicinal.
Přírodní a kulturní rozmanitost Ekvádoru mě natolik uchvátila, že tu v současné době žiju. Za posledních 10 let se ze mě stal na trase Čechy – Ekvádor tak trochu nomád. Svobodná, zvědavá duše, vedená šepotem větru, která cestuje srdcem a domov nosí tam, kam ji zavede cesta.
Věřím, že skutečná krása se skrývá v pravdivosti. Má tvorba je pozvánkou k pohledu za hranice viditelného. Jak cítit hlouběji. Prožívat a vnímat svět celou svou bytostí. Překračovat vnitřní limity. A tančit se životem i v jeho nečekaných rytmech.